22.11.2014 Pálava

Počtvrté jsme využili s Dárlou nabídku Lidlu a koupili si celodenní jízdenku na vlak (lidlenku). Rozhodli jsme se, že když bude slušné počasí tak vyrazíme na Pálavu.Ráno nasedáme na nově zrekonstruovaném nádraží v Ústí nad Orlicí na rychlík do MuNu (Městečko u Nádraží alias Česká Třebová), kde přestupujeme na spoj EC Avala do Břeclavi. Écečko je natřískané, takže stojíme na představku u hajzlíků, které zrovna moc nevoní. Naštěstí nám paní průvodčí řekne, že v posledním vagónu jsou ještě volná jednotlivá místa a ještě než projedeme Svitavy, tak jsme pohodlně usazeni, i přes otrávené obličeje pasažérů, ke kterým přisedáme 😎 . V Brně už sedíme spolu a na čas přijíždíme do Břeclavi, kde si čekání na přípoj do Mikulova zkracujeme v nádražce (jedna z nejhezčích co jsem viděl). Po kafi s chlebíčkem sedáme na motorák a v deset vystupujeme v Mikulově, kde začíná naše cesta. Ulovíme kešku na nádraží a vydáme se po modré značce do města. U další keše si hraje mudla z fotbalovým míčem (dělá fakt hustý triky), takže se na odlov chci vykašlat, ale ještě než odejdeme z dohledu keše, tak vidíme, že mudla odchází a my se můžeme vrátit a keš odlovit. Poté se v centru napojíme na červenou značku a té se držíme pozbytek dne až do cíle na zastávku v Popicích. Projdeme náměstím v Mikulově, a vylezeme na první dnešní kopec, na kterém stojí Kozí hrádek. Odtud je pěkný výhled na město se zámkem a na Svatý kopeček. Další naší zastávkou je jeskyně Na Turoldu. Ta je však kvůli zimování netopýrů uzavřena, a tak pouze zjišťujeme informace ke dvoum earthkám. Turoldu jsou věnovány i dvě tradičky, ale po neúspěšném pokusu zdolat první z nich, kdy jsem lezl do 4* krpálu a ocitl jsem se na skále 30 m od cíle, keš byla kdesi pode mnou. Jelikož jsem nechtěl ten krpál sjet po zadku dolů, tak jsem volil jinou cestu a na chvíli jsem se ztratil v hustém křoví jsem se zorientoval, až když na mě zařvala Dárla, která na mě čekala u cesty. Po této zkušenosti jsme radši vynechali i druhou kešku na Turoldu (to je tak, když se nečtou listingy) a pokračovali přes Kočičí skálu na Stolovou horu. I přesto, že nebylo ideální počasí, tak jsem se kochal výhledy a zrovna když jsem sledoval Sirotčí hrádek, na který jsme šli, tak mi ujela na blátě noha a já s sebou seknul na zem. Naštěstí to moc nebolelo a jen jsem si trochu zaprasil kalhoty. Na Sirotčím hrádku jsme se setkali s účastníky pochodového eventu Tour de Pálava III, kteří šli v opačném směru. Toto setkání bylo velice milé, jelikož jsme dostali 3 eventová CWGéčka a ochutnali domácí víno. Nakonec bylo setkání završeno společnou fotografií, načež jsme se rozloučili a vydali se opačnými směry. Sestoupili jsme z hradního vrchu a čekal nás poslední a nejvyšší kopec tohoto výletu Děvín (549 m). Zdolání kopce není náročné a jediným problémovým místem bylo u rozcestí Soutěska pramen, kde jsem se marně snažil vyhnout podmáčené a blátivé louce. Boty jsem si očistil trávou s listím ;-). Vystoupali jsme na vyhlídku nad soutěskou, kde jsme se mohli podívat zpět na náš předchozí postup. Odtud jdeme dál pohodovou cestou na zříceninu hradu Děvičky, která zvětší části vede lesem, takže se kromě jedné vyhlídky moc nezdržujeme. Začíná se šeřit, proto prohlídku hradu co nejvíc zkracujeme, i když je tu pěkný výhled na Pavlov a na přehradu Nové Mlýny, tak rychle lovíme kešku (je pěkně ukrytá, nebýt fotohintu, tak na ní kašlu 😳 ) ) a jdeme dolů, skrz listnatý les po cestě pokryté opadaným listím do Dolních Věstonic. Je tu poslední dnešní earthka, ke které musíme dojít po cestě, vedle níž zrovna nimrodi stahují čerstvě ulovenou srnku. Procházíme Věstonicemi kolem řady vinných sklípku, míjíme Venuši, z kterou se na fotce zvěčňuji a za soumraku přicházíme k hrázi přehrady Nové Mlýny – střed. Hráz je asi cca 1,5 km dlouhá a než ji přejdeme, tak padne tma. Ve Strachotíně vytahujeme čelovky, hlavně z důvodu abychom byli viděni, protože jdeme kus po celkem frekventované silnici, z které odbočíme na cestu mezi vinicemi a přes kopec dojdeme do Popic na vlak. Máme ještě chvilku čas než nám přijede vlak, a tak se ještě zastavíme na jedno rychlé pivko v nedaleké hospodě. Po příjezdu do Ústí se jedeme navečeřet na Andrlák, kde probíhá event a končíme tak dnešní kešování (tolik bodů jsem dlouho nedal 😎 ).