11.03.2016 Srí Lanka – Den 15 – Galle – odlet

Pobyt na Srí Lance nám utekl jako voda, a ani jsme se nenadáli a je tady konec naši dovolené. Ráno se krátce symbolicky rozloučíme se smaragdovým ostrovem a vracíme se přes Galle a Colombo na letiště.Poslední jitro vstáváme velmi brzo, abychom mohli jít ještě jednou pozorovat východ slunce na tomto úžasném ostrově. Když přijdeme na pláž je tu už docela rušno a kromě turistů, kteří se jdou také podívat na východ slunce, je tu i dost surfařů a několik rybářů. Po magickém výstupu slunce nad obzor, ještě symbolicky obtiskneme naše chodidla do písku na pláži a loučíme se tak v našich srdcích se Srí Lankou.

Náš poslední východ slunce...
Náš poslední východ slunce…

Letadlo nám odlétá až večer, a tak z Mirrisi vyrážíme autobusem do Galle, kde máme dostatek času na prohlídku města. V Galle jdeme nejprve zakoupit lístek na vlak do Colomba a poté co si dáme bágly na nádraží do úschovy zamíříme do historické části města zapsané v UNESCO. Tato část města je vlastně pevnost, kterou zde vybudovali holanďané v 17. stol., protože v té době zde byl největší přístav na ostrově. Cestou na hradby nad oceánem, potkáváme spoustu svatebních párů. Zřejmě je dnes nějaký speciální den, protože je zde snad více než stovka vyšňořených ženichů a nevěst. Procházíme starým městem až k majáku, který ční nad hradbami, z kterých je nádherný výhled na nekonečný oceán. Okruhem se vracíme zpět k nádraží a zastavujeme se u různých krámků a stánků, abychom domů přivezli nějaké suvenýry. Když opustíme pevnostní část města bereme si naposledy tuk-tuka a necháváme se povozit po místních obchodech, kde kupujeme další upomínkové předměty (arak, bídíska, … 😉 ). Po nákupech se vracíme na nádraží, odkud nám zanedlouho odjíždí vlak do Colomba.

Gallské opevnění
Gallské opevnění

Máme sice jízdenky do 2. třídy, ale ta je narvaná převážně turistama k prasknutí, takže si raději jdeme sednout s místňákama do 3. třídy. Přestože, je zde částečně rekonstruovaná trať po ničivé tsunumi v roce 2004, takže zde vlaky mohou jet místy „závratnou” rychlostí až 80 km/h, je cesta velmi zdlouhavá, ospalá a upocená. V Colombu na nádraží panuje zmatek a jsme rádi, že se nám podaří vystoupit z vagónu přes haldu lidí cpoucích se do vlaku. Je tu snad miliarda lidí a z toho milión otravných tuk-tukářu a taxíkářu, kteří se na nás lepí jak mouchy na lejno, takže jen tak tak se držíme a nefakujeme je, ale v rámci možností je zdvořile odmítáme. Konečně před nádražím si naposledy zajdeme na rice&curry. Po jídle se ještě stavujeme v likér-shopu a bereme pivko na cestu, přičemž nám prodavač plechovky s pivem pro jistotu balí do novinového papíru, protože se tu s alkohol nesmí pít na veřejnosti. Jelikož jsme od místních lidí poučeni, řídíme se heslem: No colour, no problem a okamžitě rozplizlý novinový papír zahazujeme a jdeme hledat správné stanoviště autobusu, který nás odveze na letiště.

Raketový start autobusu

Na letišti přijíždíme s dostatečným předstihem a máme ještě více než 3h času do odletu, tak se poflakujeme po hale a utrácíme poslední rupky, za předražené suvenýry. Po odbavení, se ještě v bezcelní zóně stavujeme v mekáči na burgera z hranolkama a po týhle „dobrotě” 🙄 jdeme na gate a hurá do letadla, kde se konečně usazuji k okýnku (škoda, že letíme přes noc 😥 ). Máme štěstí na letadlo, protože nám byl přistaven zbrusu nový Airbus A330 (TC-LND), který je, jak později zjišťuji, necelé 2 měsíce v provozu a tento komfort si snažím do plna užít takže, když se mi nedaří usnout pustím si na monitoru přede mnou německou bundesligu a nového batmana, který ještě není ani v kinech. Servis Turkish Airlines je opět výborný, takže mi cesta do Istanbulu i s mezipřestaním na Maledivách, příjemně uteče. V Istanbulu na letišti jsme poněkud překvapeni množstvím lidí a pomalou bezpečnostní kontrolou, takže raději na prasáka kus fronty předbíháme, ale ulevujeme tak našim nervům a v pohodě se naloďujeme do Boeingu 737 (TC-JHC) a s mírným zpožděním odlétéme do Prahy, kde po 7h ráno přistáváme. Po vyzvednutí báglů se v rychlosti převlékáme z kraťasů do teplejšího oblečení, koupíme si pivko na zapití úspěšné, nádherné, zážitky nabité a nezapomenutelné cesty a po přesunu na nádraží se vracíme po 17 dnech domů.

„Srí Lanko vyčisti mi uši
a vytřískej ze mě duši
Srí Lanko otevři mi oči
ať se celej ostrov točí„
                 Wohnout – Myší

4 komentáře u „11.03.2016 Srí Lanka – Den 15 – Galle – odlet“

  1. Ahoj Filipe! Díky za pochvalu.
    1. Jo, simku jsme měli s internetem. Bylo to levný. Už si to přesně nepamatuji, aly bylo to asi za 300-400Kč a měli jsme cca 30min volání do evrop, 2h po Srí Lance a myslím, že 3gb dat.
    2. Zásuvky mají jiné, ale většinou měli v pokojích přechodky, případně tam šli naše spotřebiče pod menší silou narvat a fungovalo to, takže to řešit nemusíš.
    3. Ubytování jsme sháněli různě, nejvíc přes booking, pak parkrát na blind a jednou podle doporučení. Jinak jsme vždycky šli nejprve na ubytování, odložili jsme si těžkou krosnou a pak v místě už jsme chodili na lehko.
    4. Těžká otázka. Asi bych osobně nemusel na safari, kde je to hon v autech na zvířata, který nakonec vidíš stejně jako v zoo a zas tak senza to pro mě nebylo. A pak mě moc nabavilo Galle, ale to už byl odjezdový den, takže jsme furt někam spěchali, takže třeba je to v klidu lepší. Manželka by dva dny na pláži v Mirrise, kde to více žije, vyměnila s Tangalle, kde byl na plažích větší klid a vlnolam. Jinak všude bylo fajně 🙂 a asi nebylo nic co by se mi vyloženě nelíbilo.
    5. cca 60k
    6. taxi i tuka seženež v pohodě na letišti, tam tě budou po příletu nadhánět jak nadmutou kozu:-) myslím, že i ubytování by nebyl problém sehnat, ale počítej s tím, že tě ten let docela unaví, takže bych si něco zarezervoval dopředu. Na bookingu bylo mraky nabídek.
    Přeji šťastnou cestu. Hned bych jel znova taky:-) Klidně ještě napiš.
    Čau Honzák

  2. Paradni Honzo! Mas to hezky napsane se spoustou cennych informci 🙂 letime letos v breznu a mel bych par otazek 🙂
    1. Sim kartu jste si zarizovali i s internetem?
    2. Jak je to s nabijeckama? Maji tam stejne zasuvky?
    3. Ubytovani jste si vzdy nasli rano, odlozili jste veci a sli jste cestovat? Pokud tomu dobre rozumim 🙂
    4. Je nejake misto, ktere se ti moc z tveho seznamu nelibilo a nedoporucoval by jsi ho??
    5. Nakolik vas to ve vysledku vyslo?
    6. A co by jsi delá byt nama.. mame prilet 22:45 sezenem v takovy cas jeste tuk tuk do hotelu??? Nebo si domluvit taxi dopredu i recepci? 🤔diky za odpovedi!

  3. Ahoj,
    díky za pochavalný komentář. Taky jsme měli před cestou obavy, zejména proto, že jsme takhle daleko cestovali jenom s batohama poprvé. Když jsme vylezli z letadla, tak jsme byli celý vyplašený. Ale ta situace tě prostě donutí jednat a v tu chvíli se tvoje obavy smrští jenom na jeden konkrétní problém a ten řešíš. Vlastně jako první jsme se potřebovali dostat do Negomba. Měli jsme v plánu jet autobusem, ale přestože jsme dobu urputně odmítali všechny nabídky taxíkářů a tuk-tukářu, tak jsme nakonec podlehli jednomu tuk-tukaři, protože jsme tu zastávku nemohli najít, přestože jsme to měli nastudováno z průvodců. Pro ten tuk-tuk jsme rozhodli kvůli únavě a hlavně proto, že nám bylo po krátké chvíli strašné vedro 🙂 Jak se říká: člověk míní, život mění a v tomto duchu vlastně proběhl celý náš pobyt na Srí Lance. Každopádně každým dnem jsme získavali mnoho nových zkušenosti, které postupně odbourávaly naše obavy.
    Co se týče náročnosti výstupu na Adam’s peak, tak bych řekl, že to není o moc složitější než výstup Obřákem na Sněžku. Tady jsou navíc ty otravný schody 🙂 ale je skoro celá cesta lemována stánky s občerstvením, u kterých si můžeš odpočinout. Myslím však, že v následujících dnech, nás nohy boleli hlavně ze sestupu. Palce budu určitě držet 🙂 kdybys to však nemohla dát, tak určitě nevynech Little Adams Peak a Lipton Seat, kde mě osobně se líbílo ještě více.
    Přeji vám ať se vaše dovolená vydaří a přivezete si spoustu nezapomenutelných zážitků tak jako my.

  4. Ahoj.
    Krásně napsané a velmi poučné. Trošku jiná trasa než u beabruska. Máme možnost vybrat si od každého něco.Letíme ve středu 8.3. a určitě nás inspiroval váš cestopis a v mnohém nám bude nápomocný.
    Jsme už trochu starší, tak mám obavy, abychom vše zvládli.
    Největší respekt mám z Adamovy hory. To asi nedám, ale strašně bych chtěla.
    Držte palce. S pozdravem Zdenka.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.