18.08.2016 České Švýcarsko – Edmundovou soutěskou k Pravčické bráně

Po noci strávené na Ralsku, jsme v rámci prodlouženého víkendu pokračovali do Českého Švýcarska, kde jsme si nemohli nechat ujít návštěvu Pravčické brány.

Přejezd nám zabral trochu více času než jsem čekal, takže vycházíme z parkoviště v Mezní Louce až po poledni. Z tohoto důvody jdeme nejprve do soutěsek na lodičky, které mají omezenou pracovní dobu. Rychle přecházíme les k řece Kamenici a po proudu se vydáváme na stezku kaňonem. Soutěskami, lze projít jen díky visutým chodníkum, které vedou přímo nad hladinou řeky a díky tunelům, které se provrtávají skrz skálu, a zejména díky lodičkám, které jsou největší atrakcí této cesty. Plavbu si užijeme hned ve dvou úsecích a to v Divoké soutěsce a v delší Edmundově (Tiché) soutěsce. Kolem řeky pokračujeme až do Hřenska, ze kterého vyrážíme na Pravčickou bránu. Čím blíže jsme k Pravčické bráně, tím více přibývá turistů a cesta je pomalejší. Kousek pod bránou si uděláme odbočku k Jeskyni Českých bratří, která ovšem vypadá spíše jako přírodní WC než jeskyně. Jakmile však procházíme kolem veřejných záchodů, pod Sokolím hnízdem, tak se ani nedivím, že jdou lidi raději do přírody, protože puch z hajzlíků je otřesný a slušně nás natahuje. Samotná Pravčická brána je uchvatná, ale dojem z místa trochu kazí moře turistů i samotné Sokolí hnízdo a jeho nejbližší okolí. Vstup k bráně a na protější skalní vyhlídky je placený, což mě nevadilo do doby, než jsme se o dva dny později dozvěděli, že peníze vybírá soukromý subjekt, defacto za průchod přes jeho pozemek a NP z toho nemá ani korunu. Po zhlédnutí brány ze všech vyhlídek pokračujeme skoro osamoceni po červené trase zpět k autu na Mezní Louky. Cesta podél skal by určitě stála za větší pozornost, ale musíme přidat do kroku, abychom včas stihli přijet na večeři do penzionu v Chřibské, ve kterém jsme byli ubytováni.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.