06.-09.08-2015 Zlatá stezka Českého Ráje II

Bereme si s Dárlou krátkou dvoudenní dovolenou. Prodlužujeme si tak víkend, který chceme využít k návštěvě Českého středohoří. Předpověď počasí však slibuje obrovská vedra, proto raději měníme plány a půjdeme se schovat do stínu skal Českého Ráje.

Sice jsme tu byli před měsícem, ale protože jsme skončili předčasně (bolavé nohy byli proti 🙄 ), rozhodli jsme se dorazit putování po Zlaté stezce Českého Ráje. Navíc se nám tu moc líbilo. Trasu jsme sice úplně nedodrželi, jelikož jsem úsek Trosky – Kost vynechali a místo toho raději navštívili Prachovské skály.

Našlapáno	Vystoupáno	Sestoupáno
51,8 km	1702 m	1728 m

Min. nadmořská výška	Max. nadmořská výška
232 m	481 m

Den 1

Ráno nasedáme na vlak a míříme do Jinolic. Cestou zjišťuji, že jsem doma nechal turistickou mapu, ale naštěstí se nám v Hradci na nádraží v infocentru podařilo sehnat zdarma malou mapku, která nám vystačila po celou dobu. Vystoupíme z vlaku a naše první kroky vedou na kopec Brada (439 m). Přes opar však není moc daleko vidět, tak se tu dlouho nezdržujeme a pokračujeme přes Přivýšinu (464 m) do Prachovských skal. Před vstupem do skal se zastavujeme na oběd ve zdejší restauraci (čekal jsem tu trochu lepší knajpu 😕 ). Sedneme si ke stolu v zahrádce a během chvilky nás začínají otravovat vosy. Je jich tu mraky, skoro to vypadá, že za každou zabitou přilétnou dvě nové, takže naše stolování připomíná šerm, jak okolo sebe mácháme rukama. Rychle do sebe naházíme oběd a skoro úprkem vyrážíme do Prachovek. Tady to však s vosami není o moc lepší. Jakmile se někde na chvilku zastavíme, hned se kolem nás začínají rojit, takže se nikde moc nezdržujeme a docela rychle procházíme skalami. Jedna vosa mi cestou vlítla pod batoh a píchla mě do zad, ale nakonec to bylo jediné bodnutí na této výpravě. U Turistické chaty jsou sice pasti na vosy, ale nejsou moc platné, takže rychle do sebe hodíme pivko a pokračujeme dál okolo Pelíška na zříceninu Pařez. Po krátké prohlídce a neúspěšném pokusu o odlovení kešky jdeme na vlakovou zastávku Hrdoňovice odkud se šukafónem přesunujeme do Sobotky a cestou okolo Humprechtu zamíříme do kempu. Mají tu pěkné koupaliště, čehož po tropickém dni s radostí využívám.

Našlapáno	Vystoupáno	Sestoupáno
13,3 km	564 m	545 m

Min. nadmořská výška	Max. nadmořská výška
283 m	465 m

Den 2

Probouzíme se ráno teplem a vstáváme do dalšího tropického dne. I když jsme si předem v kempu neobjednali snídani, podaří se Dárle sehnat ohřívané párky s pečivem, zatímco já si užívám ranní koupání ve skoro prázdném bazénu. Po snídani opouštíme kemp a jdeme po silnici do vesničky Vesec, odkud pokračujeme skrz malebnou náves do Údolí Plakánek a dále na hrad Kost. Do prohlídky nám zbývá dost času, a tak se jdeme najíst do hradní restaurace, kde nám moc chutnalo. Po prohlídce hradu a doplnění tekutin se napojujeme na červenou značku (a Zlatou stezku) a v úmorném vedru se trmácíme do Příhrazských skal. Naštěstí většina cesty vede v lesním stínu. Uděláme si krátkou odbočku na Hynštu, kde během chvíle co jsem hledal kešku dostala žihadlo taky Dárla a odtud začneme klesat do kempu v Příhrazech. V mapě je sice zakreslené koupaliště, ale místo něj nacházíme něco jako sádek, a tak se jdeme radši ubytovat a občerstvit. Všude jsou zase vosy, ale už jsme si na ně nějak přivykli. V bufetu nám k pivu navíc půjčili plácačky a docela jsme se tu zakecali s nějakým borcem. Po řádném zavlažení jsme postavili stan a hodili sprchu. Na večeři jsme šli do nedaleké příhrazské restaurace Pod Kaštany, kde zrovna začínal country festival, takže jsme to měli s živou muzikou.

Našlapáno	Vystoupáno	Sestoupáno
14,4 km	429 m	465 m

Min. nadmořská výška	Max. nadmořská výška
250 m	461 m

Den 3

Opět kvůli vedru stáváme docela brzy, takže musíme čekat na objednanou snídani, která je vydávána až po 8 hodině. Po jídle vyrážíme po stezce směr Drábské světničky. Musíme se vyškrábat z Příhraz na skalní hřbet, takže jsme hned po ránu pěkně zpocení, ale výhledy do okolí a skalní masivy stojí za to. Vyhlídkovým tempem dojdeme přes Staré hrady na Krásnou vyhlídku, kde ihned za přítomnosti roje vos doplňujeme tekutiny. Uděláme si menší zacházku na vrch Mužský (463 m) odkud je parádní 360° výhled do okolí a po návratu zpět na Krásnou vyhlídku opět doplňujeme tekutiny. Poté se přes Studený průchod (tady je opravdu příjemně) dostáváme do Drabských světniček, které prolézáme skrz na skrz a chvilku se tu zdržujeme, protože tu je krásně. Když se vyblbneme pokračujeme na hrad Valečov s krátkou odbočkou na zříceninu Klamorna. Slunce zase žhne a cesta je opět úmorná a navíc se nám nedaří najít žádné občerstvovací místo. Dáváme si odpočinkovou pauzu ve Valečovských skalních světničkách, načež po opuštění zjišťujeme, že občerstvení je hned za rohem pod hradem Valečov. Doplňujeme tekutiny a já na mobilu zjišťuji spojení s Mnichova Hradiště (kde Zlatá stezka končí) do Malé Skály (minule jsme si tady cestu zkrátili a vynechali část Zlaté stezky, kterou bych si rád prošel) a zjišťuji, že když si mákneme, tak nám za hodinu jede autobus. Nakonec to byl pěkný očistec. Skoro 6 km s bagáží na zádech na přímým slunci v největším vedru v roce (zrovna po republice padaly rekordy cca 39°C). Zapnul jsem si GPS a sledoval jak metry neubývají a čas přibývá, a navíc jsme neměli vybrané peníze, takže ještě musím stihnout bankomat. Poslední metry byly pro mě až heroické, když jsem k bankomatu mířil poklusem a popadal poslední dech, přičemž autobus měl přijet každou chvilku. Nicméně se nám ho přeci jen podařilo stihnout, takže jsme dojeli do Malé Skály už kolem 16h a zbytek dne jsme mohli odpočívat. Po koupeli v řece Jizeře jsme večer zašli na jídlo do pizzerky, kde se nám podařilo díky špatnému účtování ušetřit dvě stovky. 😈 😳 😉

Našlapáno	Vystoupáno	Sestoupáno
15,9 km	480 m	489 m

Min. nadmořská výška	Max. nadmořská výška
232 m	463 m

Den 4

I když zase byla tropická noc, poměrně slušně jsme se vyspali a z kempu jsme vyšli trochu později než bylo v plánu. Mohli jsme jít na lehko, protože batohy jsme si dali do úschovny a vyrazili jsme na Drábovnu. Víc než Drábovna si mi však líbila Jizerská vyhlídka s výhledem na Malou Skálu. Tady jsme se poté otočili zpět a vydali se na hrad Frydštejn, kde jsme vylezli na hradní věž s dalším parádním výhledem. Cestou jsme sbírali kešky a trochu se tím zdrželi, takže jsme pak nestíhali prohlídku Pantheonu (na tu jsem se těšil 😥 , ale zase máme důvod proč se sem znovu přijet podívat 😎 ), protože jsme se ještě chtěli zastavit na obědu na Boučkově statku, který byl při minulé návštěvě Malé Skály zavřený. Po opravdu výborném obědě, jsme se pomalu přesunuli na vlakovou zastávku, abychom tu zjistili, že vlaky mají výluku a jezdí se autobusy ze zastávky u kempu. Naštěstí jsme měli trochu vatu a rychlochůzi jsme nacvičili včera, takže jsme stihli včas přejít přes půl města na autobusovou zastávku a zdlouhavou jízdou jsme se od-kodrcali domů.