Využili jsme nabídku jednoho slevoserveru na pobyt v Krkonoších. Bydleli jsme ve Sv. Petru v hotelu Výsluní a jako první cestu jsem zvolil Sněžku, na který jsme ještě nikdy nebyli. Po snídani jdeme pěšky do Špindlerova Mlýnu na parkoviště Hromovka a necháváme se autobusem vyvézt na Špindlerovu boudu, kde začíná naše cesta. Jdeme cestou česko-polského přátelství, která je až na Sněžku značena červeně. Počasí není úplně ideální, ale neprší. Přecházející mraky nám občas naskytnou výhled do údolí, čehož se snažím využít pro pořízení fotek. Cesta stoupá úbočím Malého Šišáku a vzdaluje se od hranice do polského území ke skále Słonecznik (Polední kameny), nad jezery Wielki a Mały Staw(Velký a Malý rybník) se pak vrací na hranici do Obřího sedla, kde stojí bouda Slezský dům na polské straně hranice. Odtud stoupáme po chodníku na Sněžku. Poprvé se tak ocitám na nejvyšší hoře v ČR. Na České poštovně si dáme grog a svařák, pošleme pohled a jdem po stejném chodníku dolů. Pěkně tady fučí, tak vzdáváme odlov keše (která byla, jak jsem později zjistil, stejně disablovaná) a vracíme se zpět ke Slezskému domu a odtud pokračujeme po modré na Luční boudu. Cesta vede skrz Úpské rašeliniště, které je součástí Krkonošské tundry, po mohutných hatích. Na Luční boudě ochutnáme pivo Paroháč a v mlze pokračujeme po červené na Kozí hřbety. Zastavujeme se na vyhlídce na Krakonoši, ale není nic vidět, tak začínáme klesat do Sv. Petru. Pěšina, po které sestupujeme je celkem schůdná a v některých částech doplněná schodišti, která sestup ještě zjednodušují a po dosažení hranice lesa je klesání ještě mírnější. Po červené dojdeme do Sv. Petra a zamíříme do hotelu na večeři. Další dva dny je hnusně a já jsem dostal mrtě rýmu a tak nikam nejdeme. Jednou jsme to sice zkusili a vyjeli ještě jednou na Špindlerovu boudu, ale kvůli větru, dešti a zimě jedeme zase hned dolů.
Našlapáno |
Vystoupáno |
Sestoupáno |
18,9 km |
558 m |
895 m |
Min. nadmořská výška |
Max. nadmořská výška |
860 m |
1602 m |
Slonecznik – Polední kámen|Polední kámen, polsky Slonecznik, se nalézá na severní straně Stříbrného hřbetu při cestě Česko – polského přátelství. Název žulového seskupení Polední kameny je zřejmě odvozen od pohledu z polské strany, kdy se slunce v pravé poledne nachází přímo nad kameny. Polední kameny jsou i výrazným orientačním bodem a odpočinkovým místem, při cestě od Špindlerovy boudy na Sněžku.
Cesta česko-polského přátelství
Maly staw|Ledovcové jezero, které se nachází na jihozápadě Polska.Je to druhé největší jezero Krkonoš. Má rozlohu 2,881 ha. Dosahuje maximální hloubky 7,3 m a průměrné hloubky 3,45 m. Leží v nadmořské výšce 1183 m. Objem vody představuje 99 900 m³.
Krkonošská tundra asi pod Luční horou
Vyhlídka na Krakonošovi, bohužel počasí nepřálo
Směrem na Sv. Petra cestou z Krakonoše
Chvilkový násvit sluníčkem
Výhled na Sv. Petra, kde jsme bydleli