Ráno se po snídani rozloučíme s milými hostiteli guesthousu, necháme se tuk-tukem odvézt na autobusové nádraží a po čtyřech příjemných dnech strávených v horách opouštíme Haputale a jedeme konečně k moři.

Několikrát jsme v předešlých dnech měnili plány cesty a vymýšleli jak zkombinovat cestu k moři s návštěvou nějakého národního parku se safari, ale protože jsem byli docela unavený z předchozího turistění po horách, rozhodli jsme se (hlavně na můj nátlak 😉  ), že park vynecháme a pojedeme rovnou k moři. Obzvlášť, když jsem objevil nabídku na ubytování v Tangalle, která se prezentovala cedulí s vyobrazenou českou vlajkou a nápisem v češtině studené pivo, a ještě za skvělou cenu 10 $. Nebylo o čem diskutovat a okamžitě jsem nabídku zabookoval. Z Haputale jsme se však nejprve museli přejet do Wellawayi. Cesta tu po klikaté úzké silnici v horách ubíhala velmi pomalu, alespoň jsme však mohli spatřit vysoký vodopád Diyaluma Falls. Na jedné zastávce k nám přistupuje český pár, který také míří do Tangally a cesta nám ubíhá mnohem rychleji. Ve Wellawayi se nás „už klasicky” snaží obalamutit několik tukařů s jejich super nabídkami, ale víme už své, takže je ihned odmítáme a čekáme na náš autobus. Během čekání si jeden Srílančan od Lady vysomruje cigáro, které si schovává do kapsy. Ptáme se ho proč si cigaretu nezapálí a Srílančan ukazuje na policajta, který stojí hned za námi, s tím že by dostal pokutu za kouření na veřejnosti, ale hned nás informuje, že se tohoto zákazu bát nemusíme se slovy: „No colour, no problem.” Po chvilce přijíždí náš autobus, ve kterém nám Srílančani ochotně uvolňují místa na zadní lavici. Po cca 3h upocené jízdy v narvaném autobuse, kde nám šlapou po nohách s radostí vystupujeme v Tangalle a bez smlouvání bereme prvního tuka a necháváme se odvézt do našeho ubytování Shanika Beach Inn.

Cool muzika v autobuse

Tukař nás veze podél nádherné pláže a zastavuje u budovy, před kterou vlaje česká, slovenská a srílanská vlajka. Vřele nás vítá majitel penzionu, a po pár krátkých anglických frázích (helou, ha vár jů) se nás majitel česky ptá: “ Vy jste Češi co?. Já jsem Láďa.“ Po krátkém seznámení nám jde ukázat náš pokoj a vysvětluje nám proč je tak levný. Jedná se totiž o pokoj před rekonstrukcí, který je skromně vybaven. Na betonové podlaze tu stojí židle, věšák a postel a v rohu je malý kamrlík se záchodem a sprchou. Postel je však čistě povlečená a sprcha je umytá, takže se hned zabydlujeme a objednáváme si krásně vychlazené pivo. Po uhašení žíznivých krků se převlékáme do plavek a jdeme se vykoupat. Protože se nám tady líbí využíváme Láďovy nabídky a zamlouváme si pokoj i na další den, přestože jsme původně měli v plánu pokračovat za Brňákama do Mirrisi. Zpětně však můžu konstatovat, že to bylo super rozhodnutí. Zbytek dne trávíme blbnutím ve vlnách teplého Indického oceánu, povalováním se ve stínu kokosových palem a u Ládi na terase při popíjení piva. Protože bydlíme u českého hostitele dáváme si k večeři jeho specialitu: smažený sýr s hranolkami. Místní sýr chutná maličko jinak než eidam, i tak je smažák po předchozích jídlech boží a je to příjemná změna v našem jídelníčku. Večer trávíme opět na terase u pivka a vedeme příjemnou konverzaci a seznamujeme se s Danou a její dcerkou Aničkou, které tu také tráví dovolenou.

Překvapení…

Druhý den ráno po výborné snídani, při které jsme poprvé ochutnali hoppers, trávíme skoro celý den u moře. Po několika hodinách mě však začínají v moři pálit oči, a tak se jdu schovat do stínu na terasu. Láďa nám mezi tím domluvil možnost navštívit zítra Národní park Udawalewe, a tak jdeme odpoledne do města vybrat další rupie, abychom měli na výlet. Po návratu z města se za soumraku procházíme na pláži, po které se převalují pořádné vlny. K večeři jsme si chtěli dát druhou Láďovu specialitu: hamburger, ale bohužel mu pekař nepřivezl bulky, a tak jsme si dali rybu, která byla taky dobrá.

Oslava

Po večeři za námi přichází malá Anička, s kterou si celý den Lada něco špitala, že na pláži objevila želvu ať se jdeme honem podívat. Malá a já jdeme napřed a pár minut mě vodí po pláži z jednoho místa na druhé. Želva nikde. Když už v duchu začnu hloubat nad její představivostí a inteligencí, ukončuje malá naší výpravu za želvou a vracíme se zpět. Když dojdu zpět na terasu zůstávám stát jak opařený. Lada, Láďa a paní pro mě připravili tajně narozeninovou oslavu a z balónky ozdobené terasy se spustila živá muzika s nápěvkem happy birthday to you. Překvapení se jim opravdu povedlo a byl jsem dojat. Nic takového jsem opravdu nečekal, jednak jsem nic opravdu nic netušil a druhak budu mít narozeniny až zítra, ale to mi vůbec nevadilo. Dokonce mi sehnali i čokoládový dort. Prostě špica. Později přišel na návštěvu Láďův zdejší kamarád Tilak, který nás zítra ráno zaveze na safari a ten s sebou přinesl velkou misku plnou ovoce. Při prvních soustech nám však ovoce chutnalo divně, protože ho Tilak osolil, ale nakonec nám to docela zachutnalo. Zejména osolený ananas s chilli mi tak chutnal, že si ho doma občas takto připravíme. Byl to úžasný a příjemný večer, za který jsem Ladě, Láďovi, Daně i Aničce nesmírně vděčen, až jsem skoro litoval, že tak rychle utekl, ale ráno musíme brzy vstávat, a tak v rozumnou dobu odcházíme na kutě.

Mapa cesty

Poštovní schránka

Vodopád

Zajištění úložného prostoru pro zavazadla

Rychlý autobus

Bydlíme u Čecha Ládi

Na tuhle ceduli jsme se nechali zlákat

Nejdříve utišíme žízeň z cesty

Výhled na oceán

A hurá do moře

Paráda

Jupí

Koupeme se

Koupeme se

Válení pod kokosem

Koupeme se

U vlnolamu

Baywatch

Indický oceán

Přístav rybářů

Rybářská bárka

Kokos

Jdou na lov

Podvečerní procházka po pláži

Podvečerní procházka po pláži

Podvečerní procházka po pláži

Podvečerní procházka po pláži

Překvápko

Dostal jsem dort i s muzikou

Sfouknutí svíček

Krájení

Gratulace

Společně s muzikanty

Láďa a Dana

Láďova brigádnice (prý hledá Čecha na seznámení)