06.-10.07.2015 Zlatá stezka Českého Ráje

Po loňské zkušenosti s vícedenním výšlapem (přechod Rychlebských hor), kde jsem měl po třech dnech od popruhů krosny ramena rozedřená skoro nadranc, jsme se rozhodli pro pořízení nových krosen. Dlouze jsme vybírali a zkoušeli až jsme si s Dárlou koupili batohy Lowe Alpine a ty jsme chtěli co nejdříve vyzkoušet v térenu. Koumal jsem tedy na které hory vyrazit, až přišla Dárla, že by chtěla do Českého Ráje.

Nejdříve se mi to moc nezdálo, přece už jsem tu párkrát byl, ale místo se mi zalíbilo poté co jsem objevil, že tu mají dálkovou trasu nazvanou Zlatá stezka Českého Ráje. Stezka začíná v Jičíně, vede skrz celou CHKO a po cca 140km končí v Mladé Boleslavi. Naplánoval jsem tedy, že projdeme cca 100km úsek mezi Lomnicí nad Popelkou a Mnichovým Hradištěm a rozdělil ho na 6 dní chůze, přičemž nejdelší etapa měla mít cca 23km. Nakonec se nám podařilo původní plán dodržet jen první den a my zkracovali a zkracovali, takže jsme prošli sice jen polovinu naplánované cesty, ale o to více si to užívali.

 Našlapáno  Vystoupáno Sestoupáno
60,5 km 1996 m 2184 m
Min. nadmořská výška Max. nadmořská  výška
250 m 679 m

Den prv

Ráno se vlakem vydáváme na cestu do Českého Ráje a po několika přestupech, vystupujeme kolem 10. hodiny v Ploužnici, kde začíná naše putování. Už od rána slunce pěkně praží, takže naše první kroky vedou do hospody, která je však ještě bohužel uzavřená. Naštěstí mám ještě plechovku, která nestihla zteplat. U hospody se přezouvám do pohorek a jen co ujdu pár kroků, začnu cítit nedohojený puchýř na pravé noze a bolavou achilovku na levé noze. Přes tyto následky z pochodu na Sněžku, který jsme absolvovali o dva dny dříve, vyrážíme do kopce Tábor (678 m) na Tichánkovu rozhlednu. Restaurace je tu ještě také zavřená, ale okénko s rychlým občerstvením funguje, čehož s radostí využíváme. Jdeme se podívat na rozhlednu, ale kvůli oparu je mizerný výhled, a tak jdeme dál po červené směr Kozákov. Cesta se trochu vlní nahoru a dolů, ale není to nic hrozného. V Košově se zastavujeme v hospůdce na polévku a chléb se škvarkama, na Smetanově vyhlídce lovíme kešku a ve Skuhrově se setkáváme s trempíkama, které jsme ráno potkali na Táboře u kiosku. Dárla se s nimi dává do řečí a společně s nimi jdeme až do hospody v Bačově, kde se naše cesty rozchází. Celou dobu se bavíme (hlavně o cestování a Srí Lance), takže tenhle úsek cesty máme poměrně rychle za sebou, avšak v hospodě v Bačově jsem dostal slinu a tak se dost zdržujeme a další příchozí výletnicí (starší manželský pár), který tu potkáváme nám oznamuje, že rozhledna na Kozákově bude zavřená dříve než tam stihneme dojít. Jdeme proto po úpatí kopce a míjíme tak vrchol kopce. Přicházíme na Vzdychánek, kde se před námi otevírá nádherný výhled do okolí v době kdy začíná zapadat slunce, takže vše je krásně načervenalé a my začínáme hledat místo, kde bychom přespali. Bohužel místo, kde se dalo stanovat přecházíme a my pokračujeme dál po Hamštejnském hřbetě. Začíná se šeřit a my ještě nenašli místo na spaní, a tak přecházíme celý hřbet na jehož konci se před námi objeví nedávno posekaná louka s výhledem na Ještěd, na které při svitu posledních paprsků slunce stavíme stan.

 Našlapáno  Vystoupáno Sestoupáno
20,6 km 641 m 594 m
Min. nadmořská výška Max. nadmořská  výška
386 m 679 m

Den druhý

Probouzíme se do dalšího krásného slunečného dne a pomalu se balíme. Podařilo se nám vybrat opravdu pěkné místo pro přenocování. Celý Český Ráj s dominantními Troskami v čele, máme před sebou jako na dlani a v ranním světle je snad ještě krásnější výhled než včera. Posnídáme a po odlovení nedaleké keše  scházíme z Hamštejnského hřbetu dolů. V obci Koberovy koupíme svačinku a už v pořádném pařáku pokračujeme do Besedic. Před vstupem do skalního bludiště Kalich posedíme v hospodě, kde poprvé ochutnáváme malinové pivo a po doplnění vody se odebíráme do skal. Není tu moc lidí, a tak to tady prošmejdíme kolem dokola. Nejhezčí to je v samotném bludišti Kalich a na Husníkově a Hořákově vyhlídce, odkud se díváme na Malou Skálu, nad kterou se vyjímá Pantheon (zřícenina skalního hradu Vranov). Vydrápeme se také na vrch Sokol (563 m), kde je sice pěkná vyhlídka na Suché skály, ale kromě vosího hnízda tu už nic zajímavého není. Opouštíme Besedické skály a docela krutým klesáním sestupujeme do Malé Skály. Nohy bolí. Zase dostávají při sestupu pořádně zabrat, a protože jsme rovněž pořádně propoceni, tak se rozhodujeme vynechat Pantheon (byl v dnešním plánu) a rovnou jdeme do kempu. Po důkladné očistě chceme jít na večeři do Boučkova statku, ale ten je dnes bohužel zavřený, a tak jdeme na doporučení do pizzerky, která je až na teplejší pivo celkem fajn. Dobře naladěni, uléháme do stanu, a když už skoro spím ozve se rána a zvedne se vítr. Rychle vybíháme ze stanu sebrat věci, které jsme sušili a s prvními kapkami opět zalézáme. Za chvilku do stanu začíná bušit proud vody doprovázen hromy a blesky. Stan svoji první pořádnou zkoušku zvládá na jedničku, takže jsme pěkně v suchu, akorát se mi nedaří v tom kraválu usnout, takže jsem asi 2h vzhůru než bouře skončí.

 Našlapáno  Vystoupáno Sestoupáno
9,2 km 335 m 614 m
Min. nadmořská výška Max. nadmořská  výška
285 m 579 m

Den třetí

Ráno je zamračené. Kvůli noční bouřce jsem se moc nevyspal, přesto jsem docela brzo vzhůru, a tak plánuji dnešní postup. Nakonec se rozhodujeme, že vynecháme Pantheon a Drábovnu a přejedeme vlakem na Hruboskalsko do Sedmihorek. Hned po příjezdu jdeme do kempu postavit stan a po té si dáváme batohy do úschovy, a tak po obědě, vyrážíme na lehko do skal. Nejprve se jdeme podívat na Valdštejn, ale na prohlídku zámku se nám nechce, tak si zajdeme dál na Hlavatici, ze které je moc pěkný výhled na Turnov. Vane svěží vítr a už není takové horko jako v předchozích dnech, takže nám to pěkně šlape. Trochu se však zdržíme na Kalvárii, kde se nám nedaří najít kešku. Pokračujeme cestou na Hrubou Skálu, přičemž se zastavujeme na všech vyhlídkách a v Arboretu Bukovina. Prohlídku zámku Hrubá Skála si necháváme na další den a přes symbolický hřbitov horolezců se v podvečer vracíme zpět do kempu. V místní restauraci si dáme večeři, u které nám pak hraje živá hudba (maník s kytarou a klávesami), a jelikož je tu pomalá obsluha (nějak se jim nechce roznášet pivo), tak jdeme brzy na kutě.

 Našlapáno  Vystoupáno Sestoupáno
14,5 km 463 m 470 m
Min. nadmořská výška Max. nadmořská  výška
250 m 421 m

Den čtvrtý

Pěkně jsme se vyspali a vstáváme trochu déle než v minulých dnech, což má za následek, že mám problém s obsazenýma (a už pěkně smradlavýma 😡 ) hajzlíkama v kempu. Po sbalení věcí začíná pršet, proto se jdeme schovat do místního bufetu, kde si dáváme teplou snídani. Déšť během jídla ustal, a tak vyrážíme na Hrubou Skálu. Bohužel mě po chvílí chůze začíná dosti bolet achilovka a puchýř na druhé noze se taky nějak probudil. Zkusím se přezout do jiných bot, ale moc to nepomůže, takže mě cesta přestává bavit. Pomalu se přes Adamovo lože dostaneme do podzámčí a mířím rovnou do kiosku. Přemýšlím, že to tady dnes kvůli dojebaným nohám zabalíme a pojedeme domů. Navrch do toho přišel pořádný slejvák a znatelně se ochladilo. Než přestane pršet vypiji v kiosku několik piv a to má nečekaný následek: Nohy mě jako zázrakem přestaly bolet 😀 . Jdeme si tedy prohlédnout zámek. Zkouším průvodkyni ukecat, aby mě pustila jen do věže, protože mě samotné zámky nějak moc neberou, ale po zjištění, že prohlídka trvá jen 30 min se rozhodneme pro její absolvování. Nakonec prohlídka byla ještě kratší, protože kromě věže se podíváme pouze do dvou nudných místností. Jinak celý zámek slouží jako hotel a je pro veřejnost nepřístupný. Z Hrubé Skály se vydáváme pod Trosky do tábořiště Vidlák, kde potkáváme pána s dcerou, z kterými jsme byli schovaní před deštěm v kiosku na Hrubé Skále a od nich se pak dozvídáme, že je dnes na Troskách večerní představení s fireshow a že hned pod Troskami je další pěkné tábořiště. Najíme se v hospodě Vidlák a pokračujeme na show na zříceninu hradu Trosky. Obloha se roztáhla, takže pozorujeme nádherný západ slunce z věží Panny a Baby, ale je docela zima, protože fouká studený vítr. Po shlédnutí historického představení a s příchodem tmy začíná docela povedená fireshow, která je ukončena malým ohňostrojem, od kterého chytne suchá tráva na Panně a slušně se rozhoří, ale nic hrozného se neděje, protože kromě trávy tu nemá co hořet. Opouštíme hrad a za svitu čelovek jdeme do tábořiště Svitačka, kde po tmě naposled stavíme stan.

 Našlapáno  Vystoupáno Sestoupáno
11,6 km 491 m 391 m
Min. nadmořská výška Max. nadmořská  výška
250 m 459 m

Den pátý

Moc jsem se nevyspali, protože byla v noci kosa (cca 5 °C) a my se zimou budili (hlavně Dárla). Budíme se kolem 7h a já si jdu podívat, kde jsme to v noci vlastně zakempili. Tábořiště se mi nečekaně hodně libí. Takové malé, čisté, útulné a klidné. Působí to tady na mě až romantickou atmosférou, kterou umocňuje pohled na bandu trempíků spících pod roztaženou plachtou. Vyprchal však ze mě všechen alkohol, který jsem včera vypil, takže cítím bolest nohou už když si jdu vyčistit zuby. Nechci se zase trápit, tak se rozhoduji, že půjdeme do Mladějova na vlak a pojedeme domů. Nemusíme tedy nějak spěchat v poklidu se zabalíme, zaplatíme, rozloučíme se s chlápkem s dcerou, kteří nás sem v noci dovedli a vydáme se po červené značce na cestu. Nohy mě bolí jako ďas, takže se dost loudáme (Dárlu postihuje menší střevní problém 😈 ) a do Mladějova přicházíme akorát no oběd. Po neslaném a nemastném jídle v místní putyce nás čeká už jen krátká cesta k vlaku a my tak předčasně ukončujeme putování po Českém Ráji.

 Našlapáno  Vystoupáno Sestoupáno
4,6 km 66 m 115 m
Min. nadmořská výška Max. nadmořská  výška
275 m 350 m

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..